Kočky

Perské kočky

Něco z historie.

Dlouhosrsté perské kočky jsou jedním z nejstarších známých plemen čistokrevných koček.Za jejich vlast je považována Anglie.První dlouhosrsté exemláře se tam zřejmě dostaly z Turecka.Z Persie současně přicházely do Anglie další kočky s mnohem kulatějším obličejem a ještě hustší srstí.A zde docházelo k spáření obou plemen,protože obě měla dlouhou srst a hodila se k sobě.Nejstarší dochovaný záznam o dlouhosrsté kočce pochází z poloviny devatenáctého století.Kolem roku 1870 se se konečně dalo hovořit o seriózní chovatelské scéně,která se snažila uchovat a zlepšit neodolatelně roztomilý panenkovský obličejík.Zhruba v posledních 15 letech se vzhled perských koček ještě zvýraznil,když přišel do módy extrémní typ,kdy se výrazně zkrátila obličejová partie lebky.

Birma

Historie

Tyto kočky jsou často považovány za posvátná chrámová zvířata z Barmy. Avšak plemeno bylo ve skutečnosti pravděpodobně vyšlechtěno až v nedávné době zkřížením siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky.Ve Francii bylo toto plemeno uznáno v roce 1925 jako samostatné plemeno se statutem CAC.Proto se za kolébku toho plemene považuje Francie.Je pravděpodobné,že před druhou světovou válkou pocházela většina mláďat ze spáření birm a angorských koček.Po válce bylo třeba sáhnout i k jiným plemenům,zřejmě siamkám,balineskám a snad i perským kočkám.Válka chov dočasně utlumila,ale v 50. a 60. letech nastal skutečný boom birem.V roce 1969 se objevily první birmy ve Švédsku a v roce 1970 v Dánsku.V polovině 50.let bylo plemeno ve Francii považováno za stabilizované, a tak byl jeden pár vyvezen do Anglie.Plemeno bylo v Anglii uznáno o jedenáct let později.V roce 1959 se uskutečnil první import do USA.CFA uznala plemeno v roce 1967.

Mainská mývalí kočka.

Historie

Mainská mývalí kočka pochází ze Severní Ameriky.Mnoho sedláků tam chovalo tyto kočky na statcích jako kočky pracovní.Náplní jejich práce bylo lovit myši a krysy.Tyto kočky však byly velmi krásné a tak brzy upoutaly pozornost chovatelů.Již v roce 1861 byli "gentle giants" zmiňováni jako samostatné plemeno a prý existovali i farmáři,kteří je hrdě vystavovali na trzích.Krátce před koncem století získala mainská mývalí Cosie na jedné velké výstavě v New Yorku vytoužený titul Best in Show a postarala se tak o to,že zájem o tyto kočky vzrostl.Ale díky pomluvám netrval úspěch dlouho.Kolem roku 1911 byly mainské mývalí téměř vyhynulé.Naštěstí plemeno přežilo a v polovině 50. let 20.století byl také konečně založen Central Maine Cat Club.V roce 1973 došlo k uznání plemene americkými kočičími svazy.Cat Fanciers´Association však následovala až v roce 1976.V roce 1985 nechal guvernér státu Maine zapsat toto plemeno jako národní kočku.V dnešní době patří mainské mývalí k nejoblíbenějším čistokrevným kočkám.

Kočka domácí

Typ a standardní rysy.

Jsou to vlastně všechny kočky,které nevykazují charakteristické znaky žádného plemene.Většina těchto koček má rodiče neznámého původu.Kočky domácí existují ve všech možných barevných varietách,mohou být mourovaté,žíhané,ale i tříbarevné nebo rezavé.Škála barev a kombinací může být různá.Barva očí těchto koček většinou ladí s barvou srsti.Srst může být krátká i delší.

Popis kostry kočky.

1.čelist 2.spodní čelist 3.klenba lebky 4.krční obratle 5.obratle hrudní 6.obratle bederní 7.kost křížová 8.obratle ocasní 9.žebra 10.žebrový oblouk 11.kost hrudní 12.lopatka 13.kost pažní 14.kost vřetení 15.kost loketní 16.kosti zápěstí 17.kosti záprstí 18.kosti prstů 19.pánev 20.kost stehenní 21.kost holenní 22. kost lýtková 23.kosti zánártní 24.kosti nártní 25. kosti prstů nohy

Kostra.

Kostra kočky je složena ze 244 kostí a slouží jako opora těla. Klíční kost je zakrnělá a nefunkční. Variabilitou se vyznačuje ocasní páteř. Normální ocas se skládá ze 20-23 obratlů, avšak existuje několik plemen, jejichž ocas je přirozeně zkrácený nebo úplně chybí. Nejvíce morfologických (tvarových) odlišností najdeme na lebce. Tvar hlavy je jedním z nejdůležitějších rozlišovacích znaků jednotlivých plemen. Existují plemena s kulatou lebkou, plemena s mírně protáhlejší lebkou a plemena s výrazně protáhlou lebkou. Stavba kostry jako celku se u jednotlivých plemen dále liší mohutností. Proslulá tichá chůze koček je způsobena uspořádáním kostry tlapky. Kočky našlapují na prsty, a proto se nazývají prstochodci. Na přední končetině má kočka pět prstů, na zadní čtyři prsty.

Chrup.

Stálý chrup kočky má celkem 30 zubů- 12 řezáků, 4 špičáky, 10 premolárů a 4 moláry. Ve věku asi pěti měsíců mění koťata chrup - mléčné zuby postupně vypadávají a vyrůstají zuby stálého chrupu. Kotěcí chrup má 26 zubů- 12 řezáků, 4 špičáky a 10 premolárů. Za fyziologický skus u koček považujeme skus klešťový, kdy horní a dolní řezáky se navzájem dotýkají řezacími hranami, nebo skus nůžkový, kdy horní řezáky lehce překusují přes dolní řezáky, ale jsou ve vzájemném kontaktu.

Svalstvo.

Kočky mají velmi dobře vyvinuté svalstvo, které jim zaručuje bleskové zrychlení potřebné ke skokům, jimž dostihnou svoji kořist. Nejmohutnější svaly jsou na zadních končetinách, jimž se kočky ke skokům odráží. Je známo, že svalstvo, které není zatěžováno, atrofuje (zmenšuje se jeho objem).

Pro přehlednější úpravu sekce lze obsah rozdělit do textových "bloků". Bloky lze libovolně vytvářet, mazat a jejich úpravu zahájíte dvojitým poklepáním tlačítkem myši. Textový editor se vždy spustí pouze pro vybraný blok. Jak editor pracuje naleznete ve videoukázce.

Základní tipy:

• Používejte často nové bloky.
• ENTER = nový odstavec.
• SHIFT+ENTER = nový řádek.
• Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
• Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
• NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...